Trekové hůlky
Pamatuju si, když se s hulkami začalo chodit, smáli jsme se takovým lidem. A dnes? Chodím s nimi taky...
K hlavním výhodám použití bezesporu patří tlumení nárazů a tím šetření kolen a kyčlí. Při chůzi do kopce hůlky poskytují nepřekonatelnou oporu a rozložení zátěže a udávají jakýsi takt, který nám pomáhá jít. Sama jsem hůlky velmi ocenila v Julských alpách, kde jsme přecházeli velká sněhová pole na prudkých svazích a hole mi tak pomáhaly udržovat potřebnou stabilitu. Hole také pomohou při překonávání řeky či rozvodněného potoka.
Nejsou ale samospásné. U člověka bez fyzické kondice žádný zázrak nezpůsobí naopak způsobí bolest paží a ramen :). Na hole je potřeba si zvyknout a naučit se s nimi chodit.
Turistické hole vybírejme nejlépe třídílné, jsou mnohem skladnější a jednoduše je tak umístíme na batoh. Rukojeti bývají vyrobené z různých materiálů např. korek, umělá hmota a různé pěnové hmoty, vždy by nám ale měly být příjemné do ruky.
Některé hůlky mívají tzv. odpružení - takové hůlky jsou "nepoužitelné" na sněhu a na tento systém je více negativních než pozitivních ohlasů.
Jako o další vybavení, je potřeba se starat i o hůlky. Do hůlek se dostává vlhkost, prach a špína. Po návratu domů holky rozebereme, očistíme hadříkem a necháme oschnout. Hole NEMAŽEME, mohlo by se snadno stát, že se i po utažení budou samovolně zasouvat což může být velmi nebezpečné.
Já osobně jsem pro použití hůlek. Odlehčí při chůzi do kopce i z kopce, případně se dají použít jako opora při stavbě nouzového přístřešku :) Budou ale lidé, kterým hole prostě nevyhovují.
